Polsko i pobaltské státy mají své neblahé zkušenosti s rozpínavostí Ruska, respektive Sovětského svazu, z minulého století. I proto od napadení Ukrajiny vojsky řízenými z Kremlu podporují režim v Kyjevě a zároveň se snaží posílit svou obranyschopnost.

Polský premiér Donald Tusk dokonce začal hovořit o vývoji vlastních jaderných zbraní nebo alespoň o jejich rozmístění na polském území v rámci zemí Severoatlantické aliance.

Nově ministr obrany Władysław Kosiniak-Kamysz oznámil, že jeho resort hodlá do konce roku objednat pro polské námořnictvo tři až čtyři zbrusu nové ponorky pro hlídkování v mělkých vodách Baltského moře.

Bezpečnostní hrozbyBezpečnostní hrozby

Švédové se chlubí svými tichými ponorkami. Jsou klíčové pro obranu Evropy před Ruskem

Nová vojenská zakázka je podle některých polských kruhů naléhavá. A to z toho důvodu, že země má pouze jednu ponorku vyrobenou v Sovětském svazu v rámci Projektu 877. Její technologie už jsou zastaralé a neodpovídají požadavkům moderního válčení na moři.

Největší šance na přiklepnutí lukrativního kontraktu mají nyní zbrojní firmy z Německa, Švédska a Itálie – ThyssenKrupp Marine Systems, Saab a Fincantieri.

„V současné době probíhají jednání na vládní úrovni. V návaznosti na rozhodnutí rady pro technickou modernizaci podnikne agentura pro zbrojení kroky s cílem tyto ponorky získat,“ uvedl pro web Defence News mluvčí polského ministerstva obrany.

Zůstat pozadu nechtějí ani Lotyšsko a Litva. Obě země si objednaly víceúčelové útočné čluny od finské loděnice Marine Alutech, aby zvýšily šance na svou obranu před Ruskem.

„Smlouva je druhým krokem po technické dohodě mezi Lotyšskem, Litvou a Finskem z roku 2024 o posílení regionální obrany. V rámci této smlouvy Litva získá od společnosti Marine Alutech dvě pokročilé rychlé víceúčelové útočné lodě,“ zdůraznila finská loděnice ve svém prohlášení.

Bojové čluny mají být vybaveny raketami a těžkými kulomety. Plavidla by měla sloužit v ozbrojených silách od roku 2026.

Závody ve zbrojeníZávody ve zbrojení

V době výhrůžek vůči Západu se Rusko pochlubilo novými jadernými ponorkami

Polsko vydává na zbrojení ze zemí EU nejvíce prostředků v poměru ke svému HDP. A patří také k premiantům v rámci NATO. V roce 2023 to bylo 3,8 procenta HDP, loni 4,2 procenta, letos počítá se 4,7 procenta výkonu ekonomiky.

Země nakupuje nejmodernější tanky Abrams i Leopard, stíhačky F-35, raketomety Himars nebo obrněná vozidla Tadeas, která se vyrábějí v Česku.

Polsko se připravuje na scénář, že v případě napadení Ruskem dokáže zadržet jeho jednotky na několik týdnů, než zmobilizují síly alianční spojenci.

Zbrojní průmyslZbrojní průmysl

Světová premiéra nového panduru. Český obrněnec uchvátil návštěvníky veletrhu, nadšená byla i ministryně