Mnozí z těch, kdo se k terapeutovi odhodlají, mu stejně nedůvěřují
Ilustrační foto: Shutterstock.com
Duševní zdraví
Překvapivé zjištění: pro třetinu mladých je psychoterapie projevem slabosti
Dlouhodobě se zdá, že společenské předsudky kolem duševního zdraví pomalu mizí. Avšak pohled nejmladší dospělé generace ukazuje, že máme ještě co dohánět.
redaktor
Podle nové zprávy platformy BetterHelp, která podporuje americké terapeuty, považuje 37 procent příslušníků generace Z (zpravidla narozených mezi lety 1996 a 2009) psychoterapii za známku „psychické slabosti“.
To je víc než u všech starších generací, tedy mileniálů, generace X i takzvaných baby boomers. V těchto skupinách sdílí tento názor jen 27 procent dotázaných. Výsledek překvapuje, protože právě generace Z je často vnímána jako otevřenější a citlivější k otázkám duševního zdraví.
Je přitom zjevné, že právě mladí odbornou pomoc často potřebují. BetterHelp uvádí, že generace Z zažívá více než dvakrát častěji mírnou až střední úzkost než boomeři (narozeni v letech 1946 až 1964) a téměř čtyřikrát častěji trpí úzkostí těžkého stupně.
Ani ti, kdo terapii vyhledají, ale nejsou vždy spokojení. Třetina mladých říká, že svému terapeutovi nedůvěřuje. Dále 37 procent má pocit, že je jejich terapeut nechápe. Mezi těmi, kdo na terapii vůbec nechodí, jsou hlavními důvody finanční náročnost (40 procent), nedostatek času a přesvědčení, že by jim terapie stejně nepomohla (oba důvody uvádí 29 procent).
Tato skepse a vnitřní nejistota se promítají i do každodenního života. Všímají si jí nejen psychologové, ale i učitelé, rodiče nebo zaměstnavatelé. Mladí lidé se hůře přizpůsobují nárokům běžného života. Jsou unavenější, méně výkonní a častěji vyčerpaní.
Klesá u nich ochota riskovat, tvořit nebo nést odpovědnost. Někteří je kvůli tomu označují za přecitlivělé nebo líné, což ale nemusí být spravedlivý závěr.
Generace, která měla být nejlépe připravená, technicky zdatná, jazykově vybavená a propojená se světem, se ocitá v pasti psychického nepohodlí. A právě v tom spočívá možná největší paradox současnosti: zatímco starší lidé si s věkem osvojují nadhled a větší vnitřní klid, mladí se ztrácejí v přetlaku možností, nejistot a vnitřního chaosu.
Výzkum, který probíhal ve Spojeném království, USA, Irsku, Austrálii, Kanadě a na Novém Zélandu, analyzoval rozsáhlá data z průzkumů spokojenosti a pocitu štěstí. Ukázalo se, že životní spokojenost mladých lidí za posledních deset let výrazně klesla. Nejvíce se to týká mladých žen.
„Křivka štěstí podle věku, která dřív měla tvar písmene U, už neplatí. Nahrazuje ji krize duševní pohody u mladých,“ uvádějí autoři studie, americká psycholožka Jean Twengeová a ekonom David Blanchflower. Výzkum zveřejnil americký Národní úřad pro ekonomický výzkum (National Bureau of Economic Research).
Podle autorů sehrály klíčovou roli chytré telefony a prudký rozmach sociálních sítí. Právě od roku 2013, kdy se tyto technologie masově rozšířily, začalo duševní zdraví mladé generace výrazně slábnout.
