Na dubnovém protestu proti politice Donalda Trumpa v americké Filadelfii byste mladé museli hledat lupou
Foto: OogImages / Shutterstock.com
Generace Z
„Kde jsou sakra mladí?“ podivuje se tiktokerka na protestech proti Trumpovi
Mladá influencerka vystupující pod přezdívkou Djangita se pravidelně účastní protestních akcí v USA. Nesouhlasí s politikou prezidenta Donalda Trumpa a snaží se upozornit i na humanitární krizi v Pásmu Gazy. Jedna věc ji ale opakovaně zaráží: mezi protestujícími často chybí lidé jejího věku.
redaktor
„Kde je sakra generace Z?“ ptá se tiktokerka ve videu z dubnového protestu, které do doby zveřejnění článku zhlédlo přes 2,3 milionu lidí. Generací Z se zpravidla myslí lidé narození mezi lety 1996 a 2009.
Po znovuzvolení Donalda Trumpa se v USA konala řada protestních akcí – například únorové demonstrace Not My Presidents Day, dubnové Hands Off! nebo květnové May Day. Na rozdíl od minulosti ale protesty nepůsobí jako hnutí mladých. Naopak převažují starší účastníci.
@djangita super super disappointed #nyc ♬ original sound - django ❀༉‧₊˚. ☭
Nabízí se jednoduché vysvětlení. Tedy, že mladí lidé Trumpa podporují, a proto neprotestují. Skutečnost je podle vyjádření některých odborníků pro magazín Newsweek složitější. Dokonce i generace Z je prý politicky silně polarizovaná, jen projevy nesouhlasu se mění.
Loni při prezidentských volbách získal Trump podporu u 55 procent mladých mužů ve věku 18–29 let. Mezi mladými ženami je ale situace opačná: 61 procent jich volilo tehdejší viceprezidentku Kamalu Harrisovou. Nelze tedy říci, že by mladí měli svého jasného prezidentského kandidáta.
Tak proč své vrstevníky Djangita na demonstracích proti Trumpovi skoro nepotkává? Zůstávají třeba někdejší voliči Harrisové doma, protože jim Trump nevadí? Experti soudí, že mladí se nevytratili z veřejného prostoru úplně, jen jsou vidět jinde.
„Na demonstraci Hands Off! byla demografie účastníků velmi zřejmá – mladí tam téměř nebyli,“ řekla Dana Fisherová z American University.
To prý bylo překvapivé, protože účastníci protestovali proti Trumpovým clům, zákonům omezujícím práva LGBT menšiny, miliardáři (a tehdejšímu členu vlády) Elonu Muskovi a záměrům seškrtat sociální programy.
Podle Fischerové ale mladí lidé přestávají chodit na klasické protesty, protože ztrácejí důvěru v americký politický systém. „Jsou frustrovaní. Nemyslí si, že demokracie v Americe funguje,“ dodala. Jedna studentka z jejího výzkumného týmu to prý shrnula jednoduše: „Mladí se vzdali americké demokracie.“
K proměně přístupu může přispívat i to, že mnozí mladí mají pocit, že pro ně aktivismus má větší následky než dřív. Ostatně prezident Donald Trump aktuálně razantně vystupuje proti těm vysokým školám, na nichž údajně bují antisemitismus či nedemokratické myšlenky.
A část mladých skutečně prezidentovi fandí, protože jim imponuje například jeho rázný styl řízení.
Podle Amandy Litmanové z organizace Run for Something ale mladí nejsou pasivní. Jen si hledají nové cesty. „Aktivismus se mění. Už to nejsou jen poutavé fotky a videa z protestů. Ale to neznamená, že to neprobíhá,“ říká.
Její organizace se věnuje náboru a podpoře mladých politiků kandidujících na nižší volební posty a pro korektnost dodejme, že bývá spojována s Demokratickou stranou, tedy opozicí vůči Donaldu Trumpovi.
Podle expertek se část protestů mladých odehrává spíše na sociálních sítích, třeba prostřednictvím TikToku. A prezident Donald Trump si je toho vědom – sám je na nich velmi aktivní a prostřednictví vlastní sítě Truth Social neváhá oznamovat i mnohá zásadní opatření.
Ostatně, kdyby nebylo jeho výnosů, TikTok by již v USA podle platných zákonů ani nefungoval. Pak by Djangita musela své apely pronášet jinde.
