Datová centra, výroba elektromobilů, obnovitelné zdroje energie. Moderní průmysl vyžaduje stále více mědi a nejvíc jí má Siova Čína
plavi011 / franz12 / Shutterstock.com, koláž Hrot24
Novodobé zlato: Svět bude bez mědi, nové doly nevznikají. Západu hrozí ještě větší závislost na Číně
Poptávka po mědi má do poloviny století růst až o 70 procent. Hlavními faktory, které posilují zájem o tento kujný kov, je boom datových center, výroba elektromobilů a budování obnovitelných zdrojů energie. Kvůli finanční i časové náročnosti otevírání nových měděných dolů ale hrozí, že mědi bude nedostatek a její cena bude růst.
redaktor
Z mědi se stává novodobé zlato. Ve zvýšené míře se používá nejen pro výrobu aut s elektromotory, ale také v sektoru obnovitelných zdrojů energie a v poslední době stále více v budování digitální infrastruktury. Právě rozvoj umělé inteligence vyžaduje výstavbu stále nových a výkonnějších datových center.
Na druhé straně ve světě prakticky nevznikají nové měděné doly, ty stávající stárnou a některá ložiska jsou již vyčerpána. Aby bylo možné pokrýt stoupající poptávku, jež má do roku 2050 vzrůst o 70 procent, budou třeba investice do těžby mědi ve výši 250 miliard dolarů (5,4 bilionu korun), připomenul web Oilprice.com.
Z globálního hlediska dominuje trhu s mědí Čína, která je v čele produkce tohoto kovu, ale i jeho spotřeby. Západní odborníci varují, že Evropa i Severní Amerika musí v mnohem větší míře diverzifikovat své dodávky mědi, aby nebyly závislé na komunistické velmoci, jako je tomu v případě kovů vzácných zemin. Pozastavení jejich exportu totiž vede k narušení dodavatelských řetězců například v automobilovém průmyslu.
Australský těžařský moloch BHP – je největší světovou těžařskou firmou podle tržní kapitalizace – očekává, že poptávka po mědi do poloviny století poroste až na 50 milionů tun ročně. Jen takzvaná zelená transformace energetiky bude v roce 2050 pokrývat 23 procent poptávky po mědi, nyní to je sedm procent. Digitální sektor bude činit šest procent oproti dnešnímu procentu.
Uspokojit rychle rostoucí poptávku bude obtížné. Společnost BHP varovala, že se průměrný obsah mědi ve vytěžených horninách od roku 1991 snížil o 40 procent. I proto musí sektor globálně investovat do nové těžby mědi zmíněných 250 miliard dolarů.
Agentura BloombergNEF dokonce počítá s tím, že do roku 2050 bude muset těžební průmysl investovat do nových projektů 2,1 bilionu dolarů (45,6 bilionu korun), aby uspokojil poptávku i po dalších kovech, jako je hliník nebo lithium.
V produkci mědi je světovou jedničkou Čína. Očekává se, že letos dosáhne nového rekordu. Letos by měla stoupnout o 4,9 procenta na 12,4 milionu tun, uvedla společnost Mysteel Global. Mezinárodní agentura pro energii (IEA) rovněž očekává, že poptávka po mědi převýší nabídku, protože mnoho zemí urychluje přechod k obnovitelným zdrojům.
„Jedná se o velkou výzvu, je čas bít na poplach,“ varoval šéf IEA Fatih Birol. Pokud totiž nedojde k výrazným investicím do současných projektů těžby mědi, její produkce může být v roce 2035 až o 30 procent nižší než poptávka.
Kromě peněz je dalším kritickým faktorem i čas. Od objevení nových ložisek mědi až po komerční produkci kovu může uplynout až 17 let. Otevření nových měděných dolů se plánuje například v Argentině okolo roku 2030.
Částečným řešením nedostatku mědi na trhu může být větší podíl její recyklace.
